Americké akciové indexy zaznamenaly ve středu prudký pokles, v jehož čele stály technologické giganty a výrobci automobilů. Investoři tají dech v očekávání slíbené zprávy amerického prezidenta Donalda Trumpa o nových clech na dovážené automobily, což by mohlo otřást globálním trhem.
V souvislosti s očekáváním chystaných cel z Bílého domu investoři rychle opouštěli akcie. Donald Trump plánoval na středu tiskovou konferenci, na které měl učinit klíčové oznámení ohledně restriktivních opatření vůči zahraničnímu automobilovému průmyslu. Tato iniciativa, která je pokračováním jeho agresivní obchodní politiky, hrozí oslabit stabilitu mezinárodních hospodářských vztahů.
Analytici automobilového průmyslu už teď předpovídají, že nová cla by se mohla stát katalyzátorem prudkého skoku cen automobilů a mohla by vést k narušení výroby. Připomeňme, že Trump tento krok naznačuje už několik týdnů, když slibuje, že od 2. dubna zavede odvetná opatření.
Nerozhodnost a nejistota udělaly své. Akcie Tesla ztratily najednou 5,6 %, zatímco akcie General Motors klesly o 3,1 %. Finanční hráči se obávají nejen rozsahu možných cel, ale i reakce dalších zemí. Obchodní partneři USA by mohli zavést zrcadlová opatření, která hrozí oslabit globální dodavatelské řetězce a nechat zkolabovat poptávku.
Tlaku neunikly ani technologie. Akcie výrobce čipů Nvidia klesly o téměř 6 %, zatímco Broadcom ztratil téměř 5 %. Výsledkem byl 3,3% pokles indexu polovodičů PHLX. Ukázalo se, že tento sektor je mimořádně citlivý na znepokojivé ekonomické signály, protože je přímo závislý na globálním obchodu a silné poptávce po elektronice.
Hlavní akciové indexy zakončily den v prostředí této nejistoty v červených číslech. Index S&P 500 klesl o 1,12 % a uzavřel na 5 712,20 bodech. Nasdaq ztratil 2,04 % a uzavřel na hodnotě 17 899,02. Dokonce i odolnější index Dow Jones klesl o 0,31 % na 42 454,79 bodů.
Akciový trh znovu ukázal, jak citlivý je na politická rozhodnutí a mezinárodní konflikty. Uvidíme, zda blízká budoucnost přinese stabilizaci, nebo další kolo volatility.
Z 11 klíčových sektorů, které tvoří index S&P 500, skončila více než polovina v červených číslech. Nejhůře si vedl sektor informačních technologií, který ztratil 2,46 % – neuspokojivá reflexe paniky související s geopolitickými a ekonomickými obavami. Následoval sektor telekomunikací, který klesl o 2,04 %. Investoři se dál zbavují rizikových aktiv v obavě z možných obchodních omezení.
S rostoucí globální nejistotou roste skepse v amerických podnicích. Nejnovější průzkum mezi vrcholovými manažery ukázal, že optimismus v manažerských kruzích v prvním čtvrtletí klesl. Mezi hlavními důvody byla uváděna nestabilita obchodní politiky a obavy z inflačních tlaků.
Americké společnosti začaly v obavě z možného růstu nákladů v důsledku nových cel aktivně doplňovat své sklady. Výsledek na sebe nenechal dlouho čekat – USA minulý měsíc zaznamenaly nečekaný nárůst objednávek zboží dlouhodobé spotřeby. Tento údaj však dokládá znepokojivý trend: podniky ani tak nereagují na poptávku, jako se spíše zajišťují proti budoucím otřesům.
Investiční banka Barclays upravila svá tržní očekávání. Nová prognóza pro index S&P 500 činí 5 900 bodů, zatímco dříve analytici očekávali růst na 6 600 bodů. Index od začátku roku 2025 ztratil už přibližně 3 % a technologický Nasdaq více než 7 %, což dokládá sílu současného tlaku na akciový trh.
Pozornost se tento týden zaměří na klíčový ukazatel inflace Federálního rezervního systému, totiž zprávu o osobních spotřebitelských výdajích (PCE), která bude zveřejněna v pátek a pravděpodobně ovlivní další měnovou politiku Fedu.
Prezident Minneapoliského Fedu Neel Kashkari vyjádřil pochybnosti o účinnosti Trumpovy strategie v oblasti cel a uvedl, že jeho opatření dokážou jen podnítit inflaci, nikoli zlepšit ekonomiku. Uvedl také, že tato rizika mohou vyžadovat zpřísnění měnové politiky a zvýšení sazeb.
Uprostřed všeobecných turbulencí přišla jedna z mála pozitivních zpráv od diskontního prodejce Dollar Tree, jehož akcie vzrostly o 3,1 % poté, co oznámil jednání o prodeji své jednotky Family Dollar konsorciu soukromého kapitálu. Dohoda by mohla dosáhnout výše 1 miliardy dolarů, což investory nadchlo.
Výrazný – téměř 12% – skok zaznamenaly také akcie GameStop. Důvodem je nečekané, ale ambiciózní rozhodnutí jeho představenstva zařadit bitcoin do své pokladní rezervy. Tento krok je nejen pokusem o modernizaci finanční politiky, ale také snahou přilákat zájem investorů orientovaných na kryptoměny.
Ve čtvrtek pokračoval pokles světových akciových trhů: tentokrát přišel úder z Asie. Hlavním důvodem bylo halasné prohlášení amerického prezidenta Donalda Trumpa o zavedení dlouho diskutovaného 25% cla na dovoz automobilů. Rozhodnutí, které bylo oznámeno ve středu pozdě večer, okamžitě otřáslo trhy. Zvláště ostře na ně reagovaly Japonsko a Jižní Korea.
Analytici varují, že nová opatření nejbolestněji zasáhnou automobilové giganty z Evropy a východní Asie. Jedná se o přímou výzvu pro Toyotu, BMW, Hyundai a další výrobce, jejichž modely si našly své místo na americkém trhu.
Japonský akciový index Nikkei klesl o 1 %, zatímco jihokorejský KOSPI se propadl o 1,3 %. Nejvíce byly zasaženy automobilky: akcie Toyota ztratily 2,6 %, akcie Mazda a Subaru se propadly zhruba o 6 %. Trh okamžitě reagoval na potenciální zúžení jednoho z největších exportních trhů – amerického automobilového trhu.
Pesimismus zachvátil i evropské obchodníky. Futures na index STOXX 50, který zahrnuje přední společnosti na kontinentu, klesly o 0,5 % a na britském FTSE o 0,2 %. Investoři se v souvislosti s rostoucím obchodním napětím připravují na tlumený začátek obchodní seance.
Trump navzdory tvrdým opatřením upozornil, že očekávaná odvetná cla pro ostatní země budou podle něj relativně mírná. Pokud jde o Čínu, připustil možnost ústupků. Washington zvažuje, že sníží celní zátěž Pekingu výměnou za dohodu o TikToku, který je v centru americko-čínského technologického sporu.
Čínský trh prokázal v prostředí všeobecného poklesu nečekanou odolnost. Blue-chip index CSI300 si připsal 0,4 % a hongkongský Hang Seng 1 %. K růstu přispěl sektor elektromobilů: BYD, jeden z lídrů v tomto odvětví, vzrostl o 2,3 %.
Díky pozitivní dynamice v Číně a Hongkongu zůstal širší index asijsko-pacifických akcií bez Japonska stabilní, což pomohlo částečně vyrovnat ztráty způsobené prudkým poklesem japonské ekonomiky.
Futures na akcie z Wall Street se zotavily z prudkého poklesu a vzrostly o 0,1 %. Optimismus však byl opatrný: akciový trh zůstává pod tlakem kvůli obavám investorů z obchodních omezení. Zejména technologický Nasdaq ve středu ztratil více než 2 %, což potvrzuje vysokou míru nestability současného prostředí.
Americké automobilky utrpěly po oznámení nových cel na automobily těžké ztráty. Akcie General Motors klesly o 6 %, zatímco akcie Ford ztratily téměř 5 %. Investoři, kteří neskrývají znepokojení, začali prodávat akcie těchto firem v obavě, že tyto kroky povedou k růstu cen automobilů a poklesu poptávky.
První oficiální reakce na obchodní opatření USA na sebe nenechaly dlouho čekat. Japonský premiér Šigeru Išiba uvedl, že Japonsko zvažuje všechny možné varianty reakce na cla, která by mohla zhoršit už tak složité hospodářské vztahy mezi oběma zeměmi. Kanada oproti tomu varovala, že je připravena zavést odvetná cla, pokud USA nepřehodnotí svůj postoj. Evropská unie vyjádřila politování, ale uvedla, že bude hledat řešení diplomatickou cestou a jednáním.
Americký dolar na měnových trzích posiluje. Dolarový index, který měří jeho hodnotu vůči šesti hlavním světovým měnám, sice klesl o 0,3 % na úroveň 104,32, ale nezabránil dolaru dosáhnout třítýdenního maxima, když během nočního obchodování vystoupal na 104,71. Růst dolaru je dán růstem rizik spojených s globální ekonomickou nejistotou a hrozbou celních válek.
Na měnových trzích je stále zvýšená volatilita: euro včera kleslo na třítýdenní minimum 1,0731 USD. Dalším ztrátám se však podařilo zabránit, protože evropská měna se odrazila od 200denního klouzavého průměru a ve čtvrtek posílila o 0,3 % na 1,0780 USD.
Japonskému jenu se naopak podařilo během noci částečně vyrovnat ztráty, když ve čtvrtek ráno vzrostl o 0,2 % a dosáhl hodnoty 150,21 za dolar, což symbolizovalo zvýšený zájem o tradiční bezpečný přístav v prostředí globálních rizik.
Výnosy amerických státních dluhopisů zůstaly v asijské seanci po nočním růstu stabilní. Výnosy desetiletých dluhopisů se držely na 4,3537 %, takže včera mírně vzrostly o 5 bazických bodů. Investoři stále vyhodnocují rizika spojená s celní politikou USA a možnosti měnové reakce Federálního rezervního systému.
Rostoucí nejistota na globální scéně způsobená americkými cly na automobily vrátila do centra pozornosti zlato. Drahý kov vzrostl o 0,5 % na 3 035 USD za unci, což je jen lehce pod historickým maximem 3 057 USD.
Futures kontrakty na americké zlato také vzrostly, a to o 0,6 % na 3 039 USD. Poptávka po bezpečném přístavu roste s tím, jak se blíží termín možných odvetných opatření ze strany hlavních obchodních partnerů USA – 2. dubna.
Spotové zlato bylo v 05:35 GMP na úrovni 3 033,20 USD za unci a vykazovalo na pozadí globálních nepokojů stabilní růstový trend.
Zatímco zlato získává půdu pod nohama, další drahé kovy takový optimismus nevykazují. Stříbro mírně kleslo o 0,1 % na 33,68 USD za unci. Platina klesla o 0,3 % na 971,60 USD a palladium se propadlo o 0,4 % na 964,01 USD. Takový rozdíl v dynamice poukazuje na selektivní preference investorů v nestabilním prostředí.
Ceny ropy vykazují zdrženlivý růst. Barel Brentu vzrostl o 0,1 % na 73,87 USD a americká WTI si připsala také 0,1 % a dostala se na 69,73 USD. Ačkoli pohyb nevypadá nijak prudce, jde o signál, že obchodníci nevylučují geopolitické důsledky nových celních iniciativ Washingtonu, zejména pokud dojde k reakci ze strany klíčových energetických mocností.
