Společnost Meta Platforms vstoupila do roku 2026 s jasným signálem směrem k investorům i konkurenci: umělá inteligence se stává absolutní prioritou.
Výsledky za čtvrté čtvrtletí překonaly očekávání analytiků jak na úrovni tržeb, tak zisku, a současně management představil mimořádně ambiciózní plán kapitálových výdajů. Právě kombinace silného provozního výkonu a ochoty investovat desítky miliard dolarů do AI infrastruktury stojí za prudkým růstem akcií po zveřejnění výsledků.
Meta (META) tím potvrzuje, že se nechce spokojit s rolí jednoho z hráčů v rychle se vyvíjejícím technologickém prostředí. Naopak dává najevo, že hodlá zůstat mezi lídry, i za cenu výrazného tlaku na krátkodobou ziskovost.
Ve čtvrtém čtvrtletí Meta vykázala zisk na akcii 8,88 USD při tržbách 59,9 miliardy USD. Obě hodnoty překonaly konsensuální odhady analytiků Bloomberg, které počítaly se ziskem 8,16 USD na akcii a tržbami 58,4 miliardy USD. Výsledky tak opět potvrdily, že hlavní reklamní byznys společnosti zůstává mimořádně silný i v prostředí zpomalující globální ekonomiky a rostoucí konkurence.
Pozitivní reakce trhu na sebe nenechala dlouho čekat. Akcie Meta po zveřejnění výsledků výrazně posílily v poobchodní fázi, což odráží nejen samotná čísla, ale především důvěru investorů v dlouhodobý strategický směr společnosti. Meta tím navázala na předchozí čtvrtletí, kdy dokázala stabilizovat náklady a současně udržet robustní růst příjmů z digitální reklamy.
Zásadní pozornost investorů však nepřitáhly jen samotné výsledky, ale především výhled kapitálových výdajů. Meta oznámila, že v roce 2026 plánuje investovat 115 až 135 miliard dolarů, což je výrazný nárůst oproti 72,22 miliardy dolarů vynaložených v roce 2025. Tyto prostředky mají směřovat především do datových center, výpočetní infrastruktury a rozvoje modelů umělé inteligence.
Takto vysoký objem investic jasně ukazuje, že Meta považuje současnou fázi vývoje AI za strategický zlom. Společnost se tím dostává na úroveň největších technologických rivalů, jako jsou Amazon (AMZN) , Alphabet (GOOG) prostřednictvím Googlu nebo Microsoft (MSFT) , kteří rovněž masivně investují do vlastních AI datových center a cloudové infrastruktury.
Meta tím dává najevo, že je připravena obětovat část krátkodobé finanční flexibility výměnou za dlouhodobou technologickou relevanci. Pro investory to představuje jasné dilema: vyšší investice znamenají potenciální tlak na marže, ale zároveň otevírají cestu k udržení konkurenceschopnosti v klíčové technologické oblasti příští dekády.
Jedním z nejdiskutovanějších segmentů zůstává divize Reality Labs. Ta ve čtvrtém čtvrtletí vygenerovala tržby 955 milionů dolarů, což bylo mírně pod očekáváním analytiků. Výrazně problematičtější však zůstává nákladová stránka – segment vykázal provozní ztrátu kolem 6 miliard dolarů, tedy o něco více, než trh očekával.
Reality Labs je dlouhodobě symbolem ambiciózních, ale finančně náročných projektů Meta. Přestože se společnost v poslední době rozhodla snížit počet pracovních míst v této divizi, ztráty zůstávají vysoké. Část ušetřených prostředků má být nově přesměrována do oblasti nositelných zařízení, zejména chytrých brýlí s prvky umělé inteligence, kde Meta vidí praktičtější a rychleji monetizovatelný potenciál.
Současně Meta výrazně posílila své kapacity v oblasti AI talentů. Významným krokem byla investice 14,3 miliardy dolarů do nákupu 49% podílu ve společnosti Scale AI a angažování jejího generálního ředitele Alexandra Wanga, který nyní vede nově vytvořené Superintelligence Labs. Tento krok podtrhuje snahu společnosti urychlit vývoj vlastních pokročilých modelů.
Navzdory silným výsledkům a masivním investicím Meta čelí několika strukturálním výzvám. V oblasti vývoje modelů umělé inteligence se objevily zpoždění u modelu Llama 4 Behemoth, což poukazuje na technickou náročnost a složitost vývoje na nejvyšší úrovni. Podle dostupných informací společnost navíc zvažuje, že další klíčový AI model učiní proprietárním, čímž by se odklonila od dosavadní strategie otevřených vah.
Na konkurenčním poli se mezitím situace vyostřuje. Google s modelem Gemini 3 posílil svou pozici a podle některých hodnocení se dostal před OpenAI. To zvyšuje tlak na Metu, aby dokázala své investice rychle přetavit v hmatatelné technologické výsledky.
Kromě technologických výzev čelí Meta také rostoucím regulatorním rizikům. Některé země, včetně Austrálie, již zavedly nebo zvažují omezení používání sociálních sítí pro děti do 16 let. Ve Spojených státech se navíc Federální obchodní komise znovu odvolala v antimonopolním sporu, který se týká akvizic Instagramu a WhatsAppu. Tyto faktory představují dlouhodobou nejistotu, kterou investoři nemohou ignorovat.
Reakce trhu ukazuje, že investoři jsou ochotni tolerovat vysoké náklady a regulatorní nejistotu výměnou za dlouhodobý potenciál umělé inteligence. Meta svými výsledky a výhledem jasně naznačila, že se nechce stát pasivním účastníkem AI závodu. Naopak je připravena investovat v měřítku, které odpovídá jejím globálním ambicím.
Rok 2026 tak bude pro Metu klíčový. Nejen z hlediska finanční výkonnosti, ale především z pohledu toho, zda se masivní kapitálové výdaje začnou postupně promítat do technologického náskoku a nových zdrojů příjmů. Prozatím však Wall Street dává společnosti kredit důvěry – a soudě podle reakce akcií, poměrně výrazný.
