Poslanecká sněmovna se ve druhém čtení zabývá návrhem letošního státního rozpočtu.
Jednání může podle rozhodnutí poslanců pokračovat až do pozdních večerních hodin. Na návrh koaličních poslaneckých klubů si Sněmovna hned na začátku schůze odhlasovala, že bude možné jednat i po 21. hodině.
Druhé čtení je klíčovou fází legislativního procesu, protože poslanci mohou předkládat pozměňovací návrhy, které upravují jednotlivé položky rozpočtu. Nejde však o změnu základních parametrů rozpočtu. Příjmy, výdaje ani plánovaný schodek ve výši 310 miliard korun už po schválení v prvním čtení měnit nelze.
Podle údajů ze sněmovního systému bylo ráno evidováno přibližně devět desítek pozměňovacích návrhů. Většinu z nich předložila opozice, ale několik návrhů přišlo také z koaličních řad. Ty dohromady představují přesuny peněz zhruba za 1,1 miliardy korun.
Koaliční pozměňovací návrhy formálně do systému vložil premiér Andrej Babiš (ANO). Pod většinou návrhů jsou však podepsáni také zástupci dalších koaličních stran.
Jedním z návrhů je posílení programu MEDEVAC, který se zaměřuje na zdravotnickou a humanitární pomoc v zahraničí. Na tento program by mělo směřovat dalších 120 milionů korun.
Největší přesun peněz se týká podpory sportovní infrastruktury. Koalice navrhuje přidat 800 milionů korun pro Národní sportovní agenturu, která má tyto prostředky využít na rozvoj sportovních zařízení.
Další návrh počítá s podporou organizací pracujících s mládeží. Na tento účel by mělo směřovat 50 milionů korun, což je částka, kterou navrhují zvýšit také opoziční strany.
Samostatně předložil premiér Babiš návrh na posílení protidrogové politiky. Na tuto oblast by mělo připadnout dalších 100 milionů korun.
Koalice zároveň uvedla, odkud chce prostředky na tyto změny získat. Peníze by měly být přesunuty především z položek určených na spolufinancování programů Evropské unie nebo z výdajů spojených s příjmy z evropského rozpočtu.
Opozice předložila výrazně větší počet návrhů a současně kritizuje samotný rámec rozpočtu. Předseda ODS Martin Kupka uvedl, že poslanci jeho strany připravili 26 pozměňovacích návrhů. Ty se podle něj zaměřují především na posílení výdajů v oblasti bezpečnosti a obrany.
Kupka zároveň zdůraznil, že podle jeho názoru je návrh státního rozpočtu v rozporu se zákonem. Na tento problém už dříve upozornila také Národní rozpočtová rada (NRR).
Podle jejího stanoviska překračuje plánovaný deficit hranici, kterou připouští zákon o rozpočtové odpovědnosti. Podle rady by maximální možný schodek měl dosáhnout přibližně 247 miliard korun. Vláda však navrhuje deficit o více než 60 miliard vyšší.
Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) tato tvrzení opakovaně odmítla. Podle ní je návrh rozpočtu v souladu s legislativou a reflektuje aktuální ekonomickou situaci.
Další opoziční návrh předložila skupina poslanců vedená předsedkyní pirátského klubu Olgou Richterovou. Ta navrhuje zvýšit prostředky na rodičovský příspěvek o 1,5 miliardy korun.
Financování by podle návrhu mělo být zajištěno přesunem peněz z dotace pro Státní zemědělský intervenční fond.
K vlastním návrhům se přihlásili také poslanci TOP 09. Místopředseda klubu Michal Kučera uvedl, že jeho strana navrhuje například posílení financování Českého rozhlasu pro podporu zahraničního vysílání.
Součástí návrhů je také zvýšení financování dvou národních parků, které by dohromady měly získat 70 milionů korun.
TOP 09 zároveň prosazuje výraznější úspory na výdajové straně rozpočtu. Podle návrhů této strany by bylo možné snížit výdaje až o 64 miliard korun. Část těchto prostředků by pak mohla být využita například na posílení výdajů na obranu nebo bezpečnost.
Vlastní balík změn předložili také lidovci. Jejich předseda Marek Výborný uvedl, že strana předkládá 20 pozměňovacích návrhů, které reagují na problémy, jež podle nich návrh rozpočtu obsahuje.
Výborný zároveň zopakoval, že podle lidovců vláda předkládá návrh rozpočtu v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti.
Po dokončení druhého čtení státního rozpočtu čekají poslance další body programu. Jedním z nich je koaliční návrh zákona, který má zastavit růst sociálních odvodů živnostníků.
Sněmovna by se měla zabývat také návrhem týkajícím se přerozdělení prostředků ve zdravotním systému. Konkrétně jde o 7,9 miliardy korun z prostředků Všeobecné zdravotní pojišťovny, které by měly být rozděleny mezi šest menších zdravotních pojišťoven.
Rozpočtové jednání tak představuje nejen klíčový moment pro veřejné finance, ale zároveň otevírá prostor pro politické střety o prioritách státního hospodaření. Výsledek druhého čtení ukáže, které návrhy získají podporu a které změny se do finální podoby rozpočtu skutečně promítnou.
