Energetická náročnost rozvoje umělé inteligence nutí technologické lídry k hledání dosud nekonvenčních řešení, která by dokázala pokrýt hlad datových center po elektřině.
Generální ředitel společnosti OpenAI, Sam Altman podle nejnovějších zpráv odstupuje z funkce předsedy představenstva fúzního startupu Helion, který sám již více než deset let finančně podporuje. Tento krok přichází v době, kdy obě společnosti vedou jednání o strategickém partnerství, jež by mohlo definovat energetickou budoucnost celého technologického sektoru. Podle dostupných informací je dohoda v rané fázi a mohla by OpenAI garantovat odběr 12,5 % celkové budoucí produkce fúzní energie.
Konkrétní parametry jednání naznačují, že by Helion mohl dodávat pět gigawattů do roku 2030 a až padesát gigawattů do roku 2035. Pokud se tyto údaje potvrdí, znamenalo by to, že startup očekává bezprecedentní schopnost škálování své výrobní kapacity v rekordně krátkém čase. Vzhledem k tomu, že každý z plánovaných reaktorů má generovat 50 megawattů elektřiny, musela by společnost do roku 2030 postavit a instalovat 800 reaktorů a do roku 2035 dalších 7 200 jednotek. Tento harmonogram staví Helion do čela globálního závodu o komerční využití jaderné fúze, které je považováno za svatý grál čisté energetiky.
Odstoupení Altmana z čela představenstva je vnímáno jako nezbytný krok k odstranění střetu zájmů a k umožnění budoucí úzké spolupráce mezi oběma entitami. David Kirtley, spoluzakladatel a generální ředitel startupu, potvrdil, že toto rozhodnutí otevírá dveře k partnerství na poli dodávek bezemisní a bezpečné elektřiny pro trénování nejmodernějších modelů AI. Helion tak následuje cestu, kterou již dříve vytyčila společnost Microsoft (MSFT) , jež v roce 2023 podepsala podobnou smlouvu o nákupu energie počínaje rokem 2028. Partnerství s OpenAI by tak bylo dalším zásadním potvrzením důvěry největších technologických hráčů v technologii fúze.
Helion se od většiny konkurentů v oboru zásadně odlišuje svým technickým přístupem k fúzní reakci. Zatímco většina startupů se snaží využívat teplo z reakcí k pohonu klasických parních turbín, reaktor v Helionu je navržen tak, aby využíval magnety k přímé přeměně fúzní energie na elektřinu. Tato metoda slibuje vyšší efektivitu a kompaktnější rozměry zařízení. Reaktor má specifický tvar přesýpacích hodin, kde se palivo na obou koncích nejprve přemění na plazma a následně je pomocí silných magnetických polí vystřeleno proti sobě obrovskou rychlostí.
Uvnitř reaktoru dochází ke srážce plazmatu uprostřed komory, kde další sada magnetů stlačí sloučenou plazmovou kouli, dokud nedojde k samotné fúzi. Vzniklá reakce pak svou silou působí zpětně na okolní magnety, což umožňuje generovat elektrický proud přímo, bez nutnosti tepelného výměníku. V současné době společnost provozuje prototyp Polaris, který slouží jako technologický demonstrátor. Letos v únoru se v reaktoru podařilo vygenerovat plazma o teplotě 150 milionů stupňů Celsia, což je hodnota těsně pod hranicí 200 milionů stupňů Celsia, kterou management považuje za nezbytné minimum pro stabilní komerční provoz.
Finanční zázemí startupu je mimořádně silné; v loňském roce zajistil investice ve výši 425 milionů USD od jmen jako Altman, Mithril, Lightspeed nebo SoftBank (SFTBY) . Úspěch v probíhajících testech by Helion posunul o roky před globální konkurenci, která většinou cílí na zahájení komerčních operací až na začátek třicátých let tohoto století. Pokud se podaří naplnit ambiciózní plán výstavby osmi tisíc reaktorů v průběhu deseti let, stane se Helion nepostradatelným dodavatelem pro datová centra, která v březnu 2026 tvoří páteř moderní digitální ekonomiky.
Altmanův vliv na propojování energetického a technologického sektoru je patrný i z jeho dřívějších aktivit u jiných společností. Podobným způsobem loni odstoupil z pozice předsedy představenstva společnosti Oklo (OKLO) , která se zaměřuje na malé modulární jaderné reaktory (SMR). Tento krok byl tehdy vysvětlen snahou umožnit firmě Oklo prozkoumat strategická partnerství s předními AI společnostmi. Nyní se zdá, že stejný scénář se opakuje i u fúzní energie, což naznačuje, že umělá inteligence bude v budoucnu vyžadovat energetické zdroje o několik řádů vyšší, než jaké nabízí současná rozvodná síť.
