Současná investiční strategie na čínském akciovém trhu se vyznačuje vysoce selektivním přístupem, který zcela opomíjí širší ekonomické zpomalení. Podle předních tržních analytiků se kapitál koncentruje primárně do společností spojených s vývojem a implementací umělé inteligence. Tento trend představuje bezpečný přístav v prostředí, kde tradiční motory růstu ztrácejí svou dynamiku a investoři hledají izolaci před makroekonomickými šoky.
Leonid Mironov, zkušený portfoliomanažer společnosti Gavekal, vnímá současnou situaci naprosto jednoznačně. Podle jeho slov představuje umělá inteligence aktuálně to vůbec nejčistší a nejzřejmější investiční téma na trhu. Jeho strategie se proto radikálně odklání od tradičních sektorů, které jsou citlivé na hospodářský cyklus, a plně se soustředí na technologický pokrok a inovace.
Tento radikální posun ilustruje složení jeho nového fondu zaměřeného na čínské akcie, který získal regulační schválení teprve v uplynulém týdnu. Více než polovina veškerých držených pozic je striktně alokována do výrobců polovodičů, firem podporujících čínskou technologickou soběstačnost a podniků zabývajících se high-tech výrobou. Naopak sektory spotřebního zboží a zdravotní péče tvoří zanedbatelných šest procent celkového portfolia.
Defenzivní postoj vůči spotřebitelskému segmentu je plně opodstatněný nedávnými statistikami. Dubnová data z čínské ekonomiky odhalila hlubší strukturální slabost, když maloobchodní tržby vykázaly vůbec nejpomalejší tempo růstu od definitivního konce pandemie covidu-19. Tento fundamentální útlum spotřebitelského apetitu nutí portfoliomanažery přehodnocovat své expozice a hledat výnosy jinde.
Liqian Ren, ředitelka pro moderní alfu ve společnosti WisdomTree, potvrzuje, že technologická hra bude i nadále pokračovat. Upozorňuje však na výraznou disproporci na trhu. Společnosti tvořící ekosystém umělé inteligence sice generují velmi solidní zisky, avšak tento segment není dostatečně robustní na to, aby dokázal podepřít celé čínské makroekonomické prostředí. Situaci proto označuje za extrémně nevyrovnanou.
Struktura čínského technologického trhu prošla v posledních letech zásadní proměnou. Ačkoliv globálně známí giganti jako ByteDance nebo Huawei zůstávají v soukromých rukou a nejsou veřejně obchodovatelní, na burzy vstoupila celá řada domácích výrobců polovodičů, dodavatelů high-tech součástek a tvůrců modelů umělé inteligence. Tito noví hráči nyní absorbují podstatnou část institucionálního kapitálu.
Aaron Costello, vedoucí asijské investiční strategie ve společnosti Cambridge Associates, zdůrazňuje, že trh v posledních zhruba dvou měsících prochází velmi specifickou rotací. Podle jeho analýzy již nelze současný stav jednoduše označit za trh tažený technologiemi v širším slova smyslu. Zaměření investorů se extrémně zúžilo výhradně na polovodiče, tvrdý hardware, specializovaný software a poskytovatele obřích cloudových řešení.
Tato úzká specifikace má přímý dopad na to, kde se aktuálně generují největší zisky. Hardwarově orientované technologické tituly se totiž primárně obchodují na pevninských čínských burzách ve formě takzvaných akcií typu A, nikoliv na mezinárodně přístupnějším hongkongském trhu. Tento geografický a strukturální rozdíl zásadně ovlivňuje výkonnost jednotlivých benchmarků.
Rozdíl ve výkonnosti je patrný na první pohled. Zatímco index CSI 300 (000300.SS) , který sdružuje největší tituly obchodované na burzách v Šanghaji a Šen-čenu, si v letošním roce připsal zhodnocení přesahující 4,5 procenta, tradiční index Hang Seng (^HSI) v Hongkongu zůstává zcela bez pohybu. Pevninské trhy tak jasně těží z koncentrace hardwarových firem.
Navzdory jasnému zaměření na technologie se přístupy jednotlivých fondů k výběru konkrétních titulů výrazně liší. Mironovova strategie kombinuje sázky na zavedené giganty s cílenými investicemi do menších hráčů. Jeho fond drží jako své absolutně největší pozice akcie společností Tencent (0700.HK) a Alibaba Group (BABA) , které doplňuje o čistě hardwarové podniky, jako je v Šanghaji kótovaná firma Anji Microelectronics (688019.SS) .
Mironov v této souvislosti upozorňuje na často přehlížený faktor vládní podpory. Domnívá se, že široká investiční veřejnost plně nedoceňuje, jak fundamentálně prospěšná byla státní politika pro hospodářské výsledky těchto menších a středně velkých technologických firem. Vládní tlak na technologickou soběstačnost se přímo propisuje do jejich ziskových marží.
Pokud jde o populární společnosti Zhipu a MiniMax, které vyvíjejí modely umělé inteligence a jsou podle dostupných informací kótované v Hongkongu, zachovává Mironov značnou zdrženlivost. Zůstává prozatím stranou a vyčkává na přesvědčivější signály. U těchto firem postrádá důkazy o dlouhodobě udržitelném obchodním modelu a požaduje jasnější potvrzení loajality jejich zákaznické základny, než do nich alokuje kapitál.
Tento opatrný postoj ostře kontrastuje s agresivnějším výhledem investiční banky Morgan Stanley. Ta naopak doporučuje nadvážení obou zmíněných společností zaměřených na modely umělé inteligence, stejně jako akcií gigantu Alibaba. Rozdílné pohledy na valuace a budoucí růst tak vytvářejí na trhu zajímavé napětí.
Investiční společnost Morgan Stanley navíc vidí masivní potenciál i v čistě čipovém sektoru. Analytici banky vydali doporučení k nadvážení pro šanghajského výrobce čipů Cambricon (688256.SS) , u kterého stanovili ambiciózní cílovou cenu na úrovni 2 000 jüanů, což odpovídá zhruba 294 americkým dolarům. Tento krok jen potvrzuje, že honba za výnosy v čínském hardwarovém sektoru je v plném proudu navzdory širším makroekonomickým překážkám.
