Září má na americkém akciovém trhu dlouhodobě nejhorší statistickou bilanci ze všech kalendářních měsíců. Jedno z možných vysvětlení nabízí změna nálady při přechodu od léta k podzimu. Tento mechanismus bývá s nadsázkou označován jako efekt dýňového latté, tedy nápoje, který kavárenské řetězce začínají nabízet před příchodem podzimní sezony.
Podzimní nabídky se objevují ještě před oficiálním koncem léta. V době vzniku analyzovaných údajů plánoval řetězec Dunkin’ spustit nabídku nápojů s příchutí dýňového koření během následujícího týdne. Starbucks (SBUX) měl vlastní sezonní menu představit o týden později.
Posun směrem k podzimu byl patrný také v maloobchodu. Řetězce Target (TGT) a Home Depot (HD) oficiálně uvedly své halloweenské kolekce už v polovině července. Podle popisovaného mechanismu mohou podobné podněty připomínat blížící se konec léta dříve, než jej lidé začnou vědomě vnímat.
Psychologové spojují zhoršení nálady při ústupu léta se sezonní afektivní poruchou, pro niž se používá zkratka SAD. Výzkumy citované ve zdrojovém textu ukazují, že změny nálady související se sezonou se mohou promítat také do chování účastníků finančních trhů.
Souvislost mezi sezonní afektivní poruchou a pohybem kapitálu zkoumala mimo jiné studie nazvaná „Seasonal Asset Allocation: Evidence from Mutual Fund Flows“. Její autoři zjistili silnou nepřímou korelaci mezi akciovým trhem a SAD. Vyšší intenzita sezonních psychických potíží tak byla v datech spojena se slabším vývojem akcií.
SAD bývá nejčastěji spojována se zimními měsíci, zejména s lednem a únorem. Pro finanční trhy však podle uvedeného výkladu není rozhodující samotná úroveň sezonní afektivní poruchy. Podstatnější má být změna její intenzity mezi dvěma po sobě jdoucími měsíci.
Raymond Lam, profesor a vedoucí výzkumu deprese na University of British Columbia, uvádí, že žádný jiný meziměsíční posun v intenzitě SAD není tak výrazný jako změna mezi srpnem a zářím. Právě tento skok může podle zkoumané hypotézy částečně objasnit, proč mají akcie v září dlouhodobě horší výsledky než ve zbývající části roku.
Sezonní afektivní porucha a takzvaný efekt dýňového latté tím poskytují možné behaviorální vysvětlení jevu, který byl dříve znám především ze statistických řad. Samotná historická pravidelnost bez odpovídajícího mechanismu totiž neříká, proč se zářijová slabost opakuje.
Historická čísla ukazují výrazný rozdíl mezi zářím a ostatními měsíci. Od vytvoření indexu Dow Jones Industrial Average (^DJI) na konci 90. let 19. století uzavřely akcie během září výše pouze ve 43 procentech případů. V souhrnu zbývajících jedenácti měsíců dosahoval podíl růstových období 60 procent.
Rozdíl je patrný také u průměrných výnosů. Dow během září vykázal v dlouhodobém průměru pokles o 1,1 procenta. Průměr za ostatních jedenáct měsíců naopak představoval růst o 0,8 procenta.
Podle statistického vyhodnocení jsou rozdíly mezi zářijovými výsledky a průměrem ostatních měsíců významné na 95procentní hladině spolehlivosti. Jde o úroveň, kterou statistici běžně používají při posuzování, zda sledovaný vzorec není pouze výsledkem náhody.
Historická data současně neznamenají, že akcie musejí každý jednotlivý zářijový měsíc klesnout. Podíl růstových září se pohybuje nad 40 procenty a Dow uzavřel výše v obou posledních zářích zahrnutých ve zdrojovém textu. Dlouhodobá řada nicméně ukazuje, že právě září mělo ze všech měsíců nejnižší četnost růstu.
